Při nákupu a prodeji přepravních služeb je třeba věnovat pozornost místu uskutečnění zdanitelného plnění. Tato služba má přitom řadu variant, např. přeprava v rámci tuzemska, přeprava z tuzemska do členské země, přeprava mezi členskými zeměmi, přeprava z tuzemska do třetí země, přeprava z členského státu (mimo ČR) do třetí země apod.
Místem plnění při poskytnutí přepravní služby je území, kde se přeprava uskutečňuje (§ 10 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Pokud je však poskytnuta přeprava zboží mezi členskými státy, místem plnění je místo zahájení přepravy. Jestliže je však přeprava zboží mezi členskými státy poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je zahájena přeprava, považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby.
Přitom se pro účely zákona o DPH rozumí:
a) přepravou zboží mezi členskými státy přeprava zboží, pokud místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států; za přepravu zboží mezi členskými státy se považuje také přeprava, kdy místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území stejného členského státu a tato přeprava je přímo spojena s přepravou zboží, kde místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států,
b) místem zahájení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží začíná,
c) místem ukončení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží končí.
Z uvedeného vyplývá, že podle českého zákona o DPH může být upraveno uplatnění DPH pouze za tuzemský úsek přepravy. Tento princip neplatí pouze pro přepravu zboží mezi členskými státy, kdy je obecně místem plnění místo zahájení přepravy. Např. český přepravce veze zboží z ČR do Polska pro jiného českého plátce nebo českého občana, je místo plnění celé přepravní služby v ČR. Pokud je však přeprava zboží mezi členskými státy poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je přeprava zahájena, přesouvá se místo plnění do státu registrace plátce, který ji objednal. Např. český přepravce veze zboží z ČR do Polska pro polského plátce, bude místo plnění celé přepravní služby v Polsku.
Problém nastává při přepravě pro neplátce, např. pokud přepravuji zboží z Německa do ČR pro neplátce, tak je místem plnění Německo a musím se tam registrovat za plátce DPH a odvést DPH 16 % v Německu.
V otázce okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění se postupuje u přepravních služeb, které jsou předmětem tuzemského zákona o DPH, standardně jako u jiných běžných služeb. Tj. určující je den poskytnutí služby, resp. poslední den dlouhodobějšího poskytování, popř. dřívější den vystavení daňového dokladu. Výjimkou budou opakovaná plnění ve smyslu § 21 odst. 8 ZDPH a poskytování, resp. zajištění přepravy na podkladě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, kdy se podle § 21 odst. 5 písm. i) ZDPH považuje plnění za uskutečněné dnem poskytnutí služby třetí osobě u příkazce i příkazníka současně.
K tématu lze dále doplnit, že podle § 69 ZDPH je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet přeprava zboží při vývozu. Přeprava do 3. zemí mimo EU je tak v ČR osvobozena od DPH na výstupu, ovšem přepravce musí dále zkoumat daňové režimy v dalších státech EU, zda přeprava přes jejich území DPH nepodléhá. Kupříkladu v Rakousku se DPH z těchto přepravních služeb vybírá, a to konkrétně v Gratzu.
Závěrem upozorňuji, že výchozí 6. směrnice ES, která je základem systému DPH v EU, nezná pojem přeúčtování. Nově je toto zprostředkování daňově řešeno v § 10 odst. 12 a 13 ZDPH. Bude-li přeprava zprostředkována pro českého plátce, bude zdaněna v ČR 19 %; pokud pro plátce z jiného státu EU, pak ji zdaní cizinec ve svém státě. Jestliže bude objednatelem neplátce, pak je třeba zkoumat zahájení přepravy a buď bude zdaněna opět v ČR, nebo zprostředkovateli vznikne registrační a daňová povinnost v jiném členském státě EU.
.
