Dotaz ohledně nemocenské a krácení dovolené zodpoví JUDr. František Muška...
Dotaz:
Náš zaměstnanec měl DPN od 18. 3. 2009 do 15. 3. 2010. Za rok 2009 mu byla krácena ŘD dle platných předpisů. Co se týče letošního roku - na kolik dnů ŘD má bude mít nárok jestliže:
1) bude pracovat do konce kalendářního roku,
2) bude pracovat do 31.5.2010 (výpověď u důvodu nadbytečnosti)?
3) nebude pracovat vůbec, vybere si poměrnou část nevyčerpané ŘD z loňského roku a opět onemocní.
Odpověď:
Pracovní neschopnost (pokud se nejedná o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) se pro účely dovolené nepovažuje jako výkon práce. Proto se tato doba nepoužije jako odpracovaná doba do 60 dnů, která jsou podmínkou nároku na dovolenou za kalendářní rok.
1) Pokud pracovní neschopnost zaměstnance skončí např. 15. 3. 2010 a bude u zaměstnavatele dále pracovat, splní bez problémů po odpracování 60 dnů podmínku nároku na dovolenou za kalendářní rok Tato dovolená by se mu však měla dle § 223 odst. 1 zákoníku práce krátit za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. V roce 2010 však zaměstnanec od 1. ledna do 15. března zameškal pouze 53 dnů, dovolená se mu tedy krátit nebude (pokud nebude v průběhu roku znovu nemocný).
2) Jestliže bude zaměstnanec po skončení pracovní neschopnosti pracovat od 16. 3. do 31. 5. 2010, pak podmínku nároku na dovolenou za kalendářní rok (ani na její poměrnou část ) nesplní. Protože však za tuto dobu zaměstnanec odpracuje 34 dnů, splní podmínku nároku na dovolenou za odpracované dny. Zákoník práce v § 214 stanoví, že zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Zaměstnanci tedy vznikne nárok na 1/12 dovolené z celoročního nároku. Pokud zaměstnancům poskytujete 4 týdny dovolené, pak bude mít nárok na 1,5 dne dovolené, pokud jim poskytujete 5 týdnů dovolené, bude mít nárok na 2 dny dovolené.
3) Pokud zaměstnanec po skončení pracovní neschopnosti vybere dovolenou, na kterou mu vznikl nárok v roce 2009 (zřejmě 3 nebo 4 dny) a pak už z důvodu další pracovní neschopnosti nebude do konce roku pracovat, nevznikne mu nárok ani na dovolenou za kalendářní rok, ani na dovolenou za odpracované dny.
Jste začínající mzdová účetní, či mzdová účetní, která se vrací ke své prací? Právě pro Vás je tady seminář Mzdové účetnictví v kostce aneb vše, co potřebuje vědět mzdová účetní! Zkušený lektor Zdeněk Kříž Vás krůček po krůčku seznámí s celou problematikou.
