Odměna insolvenčního správce

JUDr. Jolana Maršíková odpoví v následujících řádcích na dotaz ohledně odměny insolvenčního správce...

Dotaz:

Našel se už matematický genius, který umí bez metody "pokud x omyl" vypočítat odměnu insolvenčního správce v případě konkursu.

Podle platné vyhlášky totiž platí:

zpeněžení

mínus náklady včetně odměny IS a DPH

rovná se základ pro odměnu IS !!!!

Že by pro ministerské autory této vyhlášky platilo: neumíš matematiku, dej se na právo.

Těch nesrovnalosti je víc, tak alespoň tuto.

Děkuji.


Odpověď:

Právní rámec:

§ 38 odst. 1 IZ :

Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

§ 283 odst. 1 IZ

Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.

§ 1 vyhl. č. 313/2007 Sb.

(1) Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele.

(2) Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli.

(3) Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při výtěžku

od 0 do 10 mil. Kč …..15 %

od 10 mil. do 50 mil Kč……...1 500 000 Kč + 10 % z částky přesahující 10 mil. Kč

od 50 mil. do 100 mil. Kč…...5 500 000 Kč + 5 % z částky přesahující 50 mil. Kč

od 100 mil. do 250 mil. Kč…. 8 000 000 Kč + 1 % z částky přesahující 100 mil. Kč

od 250 mil. Kč…… …………9 500 000 Kč + 0,5 % z částky přesahující 250 mil. Kč.

(4) Pro účely této vyhlášky se výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou.

(5) Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45 000 Kč.

Odpověď:

Snahou zákonodárce bylo nastavit způsob výpočtu odměny insolvenčního správce pro konkursní řízení tak, aby byl insolvenční správce motivován majetek dlužníka co nejvýhodněji zpeněžit a vynaložit přitom na správu, údržbu a zpeněžení majetku minimum nákladů. Otázkou je, zda se dostatečně srozumitelným způsobem zákonodárci podařilo vyjádřit tento záměr ve výše uvedené právní úpravě.

Postup insolvenčního správce pří výpočtu odměny podle výše uvedené úpravy by měl být následující (vycházíme z dotazu, takže uvažujeme bez zpeněžení majetku určeného k uspokojení zajištěných věřitelů):

Insolvenční správce vezme jako prvotní základnu pro výpočet odměny částku, za kterou se mu v průběhu konkursního řízení podařilo zpeněžit majetek tvořící majetkovou podstatu. Ve smyslu ust. § 283 odst. 1 IZ přitom započítá i zůstatek na bankovních kontech dlužníka a jeho peněžní hotovosti ke dni prohlášení konkursu a částky získané úplatným postoupením dlužníkových pohledávek. Nepochybně zohlední rovněž např. částky vymožené od dlužníkových dlužníků, úroky z vkladů a zisk z případného provozování podniku.

Od takto stanoveného výtěžku zpeněžení pak insolvenční správce odečte všechny pohledávky za podstatou vyjmenované v ust. § 168 IZ včetně těch, které je ještě třeba v budoucnu uhradit. Odečte rovněž vyúčtované hotové výdaje insolvenčního správce případně navýšené o DPH, je-li insolvenční správce plátcem této daně. Jedinou neodečtenou pohledávkou za podstatou tak zůstane odměna insolvenčního správce, jejíž výši v tuto chvíli neznáme a kterou teprve vypočítáme.

Tímto postupem jsme získali základnu pro výpočet odměny insolvenčního správce, neboť jsme dospěli k části výtěžku zpeněžení, jež je určena jednak k uspokojení pohledávek na roveň postavených pohledávkám za podstatou (§ 169 IZ) a jednak k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů zahrnutých do rozvrhu. Odměnu insolvenčního správce pak vypočteme dle příslušné sazby uvedené v § 1 odst. 3 vyhl. č. 313/2007 Sb. a případně navýšíme o DPH, je-li insolvenční správce plátcem této daně.

Je nutno dát za pravdu osobě, která by namítla, že konečná částka určená k uspokojení pohledávek na roveň postavených pohledávkám za podstatou pohledávek nezajištěných věřitelů zahrnutých do rozvrhu neodpovídá částce, ze které jsme vypočetli odměnu insolvenčního správce, neboť je právě o tuto vypočtenou odměnu nižší. Nicméně mám za to, že úmyslem zákonodárce nebylo připravit insolvenčnímu správci matematický oříšek (výpočet odměny z neznámé základny), ale že zákonodárce pouze neobratně vyjádřil svůj v úvodu uvedený záměr: stimulovat insolvenčního správce k dosažení maximálního výtěžku zpeněžení při vynaložení minimálních nákladů. Proto výše popsaný výpočet pokládám za souladný s platnou právní úpravou.