Odvolání z funkce jednatele, který porušuje své povinnosti a který je zároveň společníkem s. r. o.

Společnost s r. o. má dva společníky, kteří jsou současně jednateli. Jednatel X porušuje své povinnosti mj. tím, že nepředává společníkem Y požadované informace o záležitostech a účetnictví společnosti, blokuje druhému jednateli přístup k účetnictví společnosti.

Jsou splněny důvody pro odvolání z funkce jednatele X?

Jaký je konkrétní postup pro jeho odvolání z funkce, pokud on jako společník současně schvaluje program a hlasuje na valné hromadě, na které by měl být odvolán?

Odpověď:

Mezi základní práva společníků společností s. r. o. patří mimo jiné právo společníků požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a právo nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje (ustanovení § 122 obchodního zákoníku). Zároveň z funkce jednatele, který je pověřen obchodním vedením společnosti, automaticky vyplývá přístup k takovým dokladům a informacím. Jestliže jeden z jednatelů blokuje druhému jednateli (a navíc ještě společníkovi) přístup k jím požadovaným informacím, na které má právo, jedná v rozporu se zákonem a rovněž porušuje svoji povinnost informovat společníky o záležitostech společnosti, vyplývající ze zákona (ustanovení § 135 odst. 1 obchodního zákoníku). Navíc je druhý společník oprávněn obávat se v důsledku nekontrolovaného vedení společnosti jejího poškození. Z tohoto vyplývá, že důvody pro odvolání jednatele jsou splněny.

Problém nastává, jak je již výše v samotné otázce nastíněno, v tom, že jde o společnost se dvěma společníky a jeden z nich je právě tím problematickým jednatelem. Vzhledem k tomu, že jednatele odvolává valná hromada, a na valné hromadě hlasují oba společníci, jeví se tento problém, pokud se společníci nedokáží dohodnout, jako neřešitelný. Zákon ovšem na takovéto situace pamatuje, a proto dle ustanovení § 127 odst. 5 písm. c) obchodního zákoníku nemůže společník vykonávat hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda má být odvolán z funkce orgánu nebo člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. Omezovaný společník by tak mohl rozhodnout na valné hromadě sám, předpokladem je, že má alespoň polovinu všech hlasů, není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak, protože v opačném případě by valná hromada nebyla usnášeníschopná. Jestliže jsou jeho hlasovací práva ve společnosti nižší a hranici poloviny všech hlasů nesplňuje, tuto možnost však nemá. V takovém případě by mohl, za předpokladu, že by jednáním druhého jednatele byla společnosti způsobena škoda, podat jménem společnosti žalobu o náhradu škody proti jednateli, který za škodu odpovídá. Další možností by bylo obrátit se na soud s žalobou o vydání účetní dokumentace a umožnění jejího zpřístupnění, tato varianta by však byla poměrně zdlouhavá a nákladná.

Podstatná proto v tomto případě je úprava ve společenské smlouvě a postavení omezovaného společníka (jednatele) ve společnosti.