Mám dlužníka, který mi dluží na základě obchodní smlouvy. S dlužníkem jsem sepsal novaci dluhu notářským zápisem, ve kterém ovšem nebylo uvedeno příslušenství k této pohledávce (úroky z prodlení). Dlužník nyní uhradil nominální dluh. Chci se zeptat, jestli mám právo uplatňovat nárok na zaplacení úroků z prodlení?
Novace představuje dohodu věřitele s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, přičemž původní závazek zaniká a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek nový. V podstatě se jedná o dohodu o jiném plnění. Dohoda věřitele a dlužníka se může týkat jak celého závazku, tak pouze některé jeho části, nebo naopak jednou dohodou může být nahrazeno i několik dosavadních závazků. Novace se nemůže týkat závazku absolutně neplatného nebo závazku zaniklého, např. v důsledku prekluze. Naopak se však novace může týkat závazku promlčeného, neboť promlčení neznamená zánik závazku, jelikož promlčený závazek trvá nadále ve formě naturální obligace. Zde uvedená dohoda věřitele s dlužníkem bývá také nazývána jako tzv. privativní novace.
Ohledně rozsahu, v němž se dosavadní závazek pokládá za nahrazený, zákon stanoví, že dosavadní závazek se pokládá za nahrazený pouze v tom rozsahu, který nepochybně vyplývá z dohody o novém závazku. Vzhledem k výrazu nepochybně lze dospět k závěru, že by se v případě posuzování obsahu dohody mělo vycházet z objektivního hlediska, a nikoli pouze ze subjektivního pohledu některé ze stran.
Obdobným, avšak širším institutem než jakým je novace, při níž se nahrazuje jeden závazek závazkem jiným, je narovnání, při němž účastníci upravují práva mezi nimi sporná. V důsledku narovnání dochází k tomu, že spornost či pochybnost vzájemných práv mezi stranami je odstraněna tím, že strany původní práva nebo původní závazek zruší a nahradí novým.
Pokud jde o formu, kterou strany novaci provedou, tato je dána především na vůli stran. Novace může být učiněna jak ústní, tak písemnou formou. Písemnou formu předepisuje zákon pouze ve dvou případech, a to tehdy, pokud byl i původní závazek sepsán v písemné formě, nebo jde-li o závazek promlčený. Lze dospět k závěru, že ačkoli to zákon výslovně nestanoví, je písemná forma novace potřebná i tehdy, dotýká-li se novace práv, u kterých zákon předepisuje písemnou formu.
Z informace poskytnuté tazatelem vyplývá, že v uvedeném konkrétním případě si strany zvolily učinit novaci formou notářského zápisu, což je samozřejmě možné. Z dotazu není zřejmé, zda se jednalo o běžný notářský zápis či o notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle ustanovení § 274, písm. e) občanského soudního řádu, tj. notářský zápis, který je rovnocenným exekučním titulem jako pravomocný a vykonatelný rozsudek soudu a který je podkladem pro případné nařízení a výkon exekuce, pokud dlužník dobrovolně nesplní povinnost, k níž se formou notářského zápisu zavázal. Nicméně vzhledem k tomu, že dle sdělení tazatele dlužník již dluh uvedený v notářském zápisu uhradil, není tato skutečnost v tomto případě významná.
Jak vyplývá z dotazu, obsahem notářského zápisu o novaci sepsaného tazatelem s dlužníkem byl pouze vlastní dluh dlužníka a nikoli jeho příslušenství. Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky. Nazírání úroků z prodlení jako příslušenství pohledávky je totožné jak pro občanskoprávní, tak pro obchodněprávní vztahy, neboť obchodní zákoník pro tuto otázku nemá vlastní úpravu. Z vpředu uvedené charakteristiky úroků z prodlení pak vyplývá, že konkrétní úrok z prodlení je spojen s určitou konkrétní pohledávkou.
Jelikož v případě tazatele novací účastníci nahradili původní závazek dlužníka závazkem novým, přičemž původní závazek zanikl, lze dovodit, že zanikl i závazek dlužníka vyplývající z původního dluhu představovaný povinností dlužníka platit z původního dluhu, s jehož plněním byl zřejmě dlužník v prodlení, úrok z prodlení, pokud v tomto ohledu neučinili účastníci dohodu jinou, příp. pokud dosud naběhnuvší úroky z prodlení nezohlednili v novém závazku dlužníka. Jelikož není k dispozici obsah notářského zápisu o provedené novaci, není zřejmé, zda dosud naběhnuvší úroky z prodlení účastníci ve výši nového dluhu stanoveného novací nějakým způsobem zohlednili či nikoli.
Ze stejného důvodu pak nelze jednoznačně stanovit, zda by nebylo možné v případě tazatele argumentovat shora uvedeným ustanovením, že ohledně rozsahu, v němž se dosavadní závazek pokládá za nahrazený, platí, že dosavadní závazek se pokládá za nahrazený pouze v tom rozsahu, který nepochybně vyplývá z dohody o novém závazku. Z údajů, které jsou k dispozici, lze dospět spíše k závěru, že pokud strany v dohodě o novaci dosud naběhnuvší úroky nezohlednily nebo neošetřily, nebude moci tazatel úroky z prodlení z původního dluhu, který již zanikl, uplatňovat. Mohl by uplatňovat pouze úroky z prodlení z nového dluhu, pokud by jej dlužník neuhradil ve stanovené době splatnosti, k čemuž však, jak vyplývá z dotazu, nedošlo.
Přijďte se informovat, jak vyzrát na neplatiče mimosoudní cestou. Připravili jsme pro Vás seminář „Psychologické pozadí vymáhání pohledávek aneb pokud zákazník může zaplatit jen jednomu partnerovi, budeme to právě my“!
