Pracovní úrazy u elektrických zařízení

Elektrická zařízení jsou zahrnuta mezi tzv. vyhrazená technická zařízení, tedy zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku.

Nevíte jaké povinnosti přináší nové zákony - o  prevenci závažných havárií a o zajištění  dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? Pak navštivte 28.11.2006 tento seminář.

Elektřina jako energie popř. nosné medium pro informace patří na světě k nejrozšířenějším, u obyvatelstva vč. dětí je dnes běžně používána.

Mezi vyhrazenými technickými zařízeními mají elektrická zařízení zvláštní postavení. Vzhledem ke svému rozšíření a používání dostávají elektrická zařízení charakter téměř všeobecných technických zařízení. Ve většině případů však případné bezprostřední nebezpečí, např. když u vadného spotřebiče je na jeho krytu nebezpečné dotykové napětí, není lidskými smysly předem bezprostředně rozeznatelné.

Používání elektrických zařízení není, jak známo, bez nebezpečí.

Nebezpečí od elektrických zařízení lze uvést v těchto hlavních druzích:

Přímá nebezpečí

·         od tzv. živých částí

·         od tzv. neživých částí

·         atmosférická elektřina

Následná nebezpečí

·         oteplení přetížením

·         zkraty

·         elektrický oblouk

·         záření

·         iniciace nebezpečných látek oteplením

·         iniciace nebezpečných látek jiskřením

·         statická elektřina

·         nebezpečí chybné funkce (zařízení)

·         nebezpečí chybou osob

·         obsluha a zacházení s elektrickými zařízeními

·         práce na elektrických zařízeních

I když zajištění před úrazy, popř. škodami způsobenými elektřinou, eliminace či omezení nebezpečí, se přednostně provádí opatřeními technického charakteru, jsou v „životě“ elektrických zařízení i situace, kdy tato opatření pro bezpečnost obsluhy jsou poškozena nebo snížena jejich účinnost, nebo při pracech na zařízeních - montážích, údržbách, opravách, vyhledáváních závady, dosud nedokončena nebo naopak odstraněna.

Ze sledování na oblastním inspektorátu práce (OIP), s využitím i dřívějších údajů z doby existence inspektorátů bezpečnosti práce (IBP) bylo uvažováno a posuzováno mnoho desítek úrazů za předchozí období řady let (absolutní počty nejsou pro naši potřebu důležité). Poznatky z rozborů jsou docela zajímavé i poučné a využitelné pro další praxi.

Technicky se elektrická zařízení rozdělují do napěťových hladin: tzv. malá a nízká napětí do 600 V (proti zemi) střídavá (AC) a 1000 V (proti zemi) stejnosměrná (DC). Pro úplnost je možné dodat, ze z hlediska napětí mezi vodiči je to napětí 1000 V AC a 1500 V DC. Nad tuto hranici jsou definována tzv. vysoká (vn), velmi vysoká (vvn) a další napětí.

Z hlediska a pro potřeby statistiky pro sběr dat o úrazech elektřinou se jako zdroj rozlišuje a uvádí elektřina středního a nízkého napětí (do 300 V proti zemi) a elektřina vysokého napětí (nad 300 V proti zemi).

Z praktického hlediska na základě skutečně užívaných napětí však nedochází k problémům.

Z celkového počtu hlášených pracovních úrazů, kde zdrojem byla elektřina, bylo 82% od středního a nízkého napětí (dále jen nn) a 18% od elektřiny označované statisticky jako vysoké napětí (dále jen vn). Téměř pětina úrazů od vn se zdá být značná, lze se však ze zkušenosti domnívat, že množství „drobných“ událostí (malé dotyky nebo popáleniny) od běžné „uživatelské“ elektřiny nn (230/400 V) není zaznamenáno, neboť subjektivně nezanechává zranění a následky, a tak postižení ani jejich okolí tyto události nehlásí (i když z lékařského i předpisového hlediska by bylo potřebné řešit každý úraz - např. i z hlediska možného tzv. poúrazového šoku, dále i pro potřebu vyšetření příčin pro přijetí opatření proti jeho opakování).

Následky úrazů

Zde se zcela zřejmě projevuje, že téměř 40% procent úrazů u vysokých napětí má závažné následky vč. celoživotních (vnitřní zranění, těžké popáleniny, amputace údů), nebo až ve většině smrtelných.

Odvětví, charakter činnosti

Odvětví stavebnictví je obecně z hlediska pracovní úrazovosti problémové, v energetice přichází v úvahu častější styk s elektrickými zařízeními vč. přenosových a distribučních sítí vč. mimoprovozních stavů, v opravách, při odstraňování závad. Podíl zemědělství je na pováženou, zejména vzhledem k relativně menšímu množství zaměstnanců v tomto odvětví, ale na druhou stranu to může vyplývat též z jejich vztahu k technickým zařízením atd. Zpracovatelský průmysl a rozmanité obchodní činnosti mají menší podíly.

Příčiny
Jeden z hlavních poznatků, zasluhuje více pozornosti.

Podle údajů zaměstnavatelů zdaleka nejčastější příčinou prac. úrazů u elektrických zařízení jsou nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (smyslové nedostatky, ale zřejmě především okamžité psychofyziologické stavy)

Další příčiny jsou uváděny výjimečně.

Zde je potřebné si uvědomit, že jde o poznatky čerpané ze záznamů o pracovních úrazech, tedy z údajů uváděných zaměstnavateli. Nejčastější příčina - osobní předpoklady - podle zaměstnavatelů k úrazům dochází chybou člověka z „neznámých příčin“, omylem zaměstnance, u kterého se zřejmě dalo předpokládat, že bude znát a dodržovat bezpečnostní zásady a předpisy. Nedá se ovšem vyloučit, že řada dalších možných příčin, které se mohou spolupodílet - např. nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace - dovedností apod., nepoužívání předepsaných bezpečnostních opatření atd. se v podání zaměstnavatelů zjednodušuje na již uvedený nedostatek osobních předpokladů nebo používání nebezpečných postupů vč. jednání bez oprávnění.

V současných záznamech o pracovních úrazech podle nař. vlády č. 494/2001 Sb. není na zaměstnavateli požadováno uvedení přijatých opatření, které by zaměstnavatele mohlo nutit zabývat se předmětným úrazem hlouběji (i když je povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu a přijímat opatření proti jejich opakování stanovena zaměstnavateli v § 133c zákoníku práce).

Nelze vyloučit, že zaměstnavatelé v řadě případů postupují způsobem „vždyť on je odborník který měl sám nejlépe vědět, jak postupovat, aby nedošlo k úrazu“ nebo „ten člověk tam zkrátka neměl co dělat“. Svoji roli může hrát i odbornost konkrétního zaměstnavatele a schopnost se daným úrazem podrobněji zabývat. Často u závažných úrazů v případě následného vyšetřování příčin a okolností úrazu, prováděném kontrolním orgánem, se zjišťují jiné nebo i další příčiny, které se spolupodílely, ba i rozhodující měrou ovlivnily vznik eventuálně i trvání rizikové situace. To může platit také pro příčinu „vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu“, který však může být zapříčiněn i nedostatečnou péčí o stav používaných zařízení, resp. vybavení ze strany zaměstnavatele.

Druhy zranění
Tento přehled dává zajímavé výsledky, nejčastěji jde o

Nejčastější tak není (možná kupodivu) ani tak přímý úraz elektrickým proudem, ale popáleniny. Dále to jsou mechanická poškození těla, zřejmě např. po úhybných pohybech, pádech apod. Elektrický šok je konstatovaným druhem zranění „pouze“ v 6,5%. V některých případech následků popálením mohl být elektrický šok přítomen současně, ale popálení zřejmě převážilo. Stále si řada lidí neuvědomuje, že u elektřiny nízkého napětí u zařízení s většími příkony, s jištěními třeba až na úrovni stovek ampér, jde sice stále „pouze o 220V“, ale případný zkrat díky výkonům má daleko větší nebezpečné účinky, většinou s následnými popáleninami, např. při zkratu mezi fázemi, způsobeném při nepozornosti hrotem zkoušečky při zjišťování napěťového stavu, nebo při výměně nožových pojistek nevhodnými pomůckami.

Profese

Pokud se podíváme na profesi pracujících, zjistíme, že nejčastěji postiženými jsou technici obecně v technických oborech - 26 % a kvalifikovaní dělníci (kromě obsluhy zařízení) - 22 %, nejčastěji montéři a opraváři.

Zde se vyskytují situace, že zařízení právě není ve stavu, v jakém bylo konstruováno a vyrobeno, určeno k užívání včetně splnění předepsaných bezpečnostních opatření, se kterými se zařízení posuzuje a provozuje. To jsou např. kryty nebo ochrana proti úrazu el. proudem při dotyku neživých částí.

Elektrické zařízení se po částech, střídavě pod napětím nebo bez napětí, montuje, častěji však je v mimoprovozním stavu. Je zkoušeno, zjišťována závada, je opravováno nebo pro opravu nedostatečně zajištěno. Jsou prováděny práce v blízkosti částí pod napětím nebo přímo pod napětím, ale při nedodržení stanovených zásad a bezpečnostních předpisů.

Věk zaměstnanců

Z pohledu věku, u nejmladších věkových kategorií v pracovním procesu se prac. úrazy s elektřinou vyskytují pouze výjimečně, potom počty kolísají s maximy ke 23 letům věku, dále 30, 40, 50 let. Může to souviset i se změnami člověka v zodpovědnosti a přístupu k životu, s přibývajícím věkem může ubývat opatrnosti, která je nahrazována rutinou.

Úrazy v čase

Z hlediska rozložení pracovní činnosti v průběhu týdně nejčastěji dochází k pracovním úrazům s elektřinou v pondělí (rozjíždí se pracovní činnosti, odstraňují se např. problémy z víkendu, též možná nesoustředěnost po dvoudenním odpočinku), ve středu a ve čtvrtek (složitější a déletrvající práce vrcholí). Podle rozložení v roce je spíše problémovější léto s měsícem srpnem (v tomto měsíci přes 10% úrazů u el. zařízení). Letní měsíce přejí stavebním činnostem, prázdninové měsíce jsou dobou dovolených, odstávek a údržeb zařízení a technologií, v teple více se potící člověk může spolupůsobit na úrazový děj. Dochází též ke střídání zaměstnanců během dovolených a význam může mít i určitá nesoustředěnost na práci s vidinou dovolené nebo po návratu z ní.

Velikost firmy (zaměstnavatele)

Zde je většinou určitý organizační systém v řízení činností s elektrickými zařízeními, ale na druhou stranu jsou zde též elektrická zařízení většího rozsahu, rozsáhlejší soubory elektrických zařízení, a s většími příkony.

Celkově lze ze záznamů o pracovních úrazech, kde zdrojem je elektřina, s určitou nadsázkou dovodit, že nejohroženějším „druhem“ je muž, v elektrotechnice informovaný, kvalifikovaný zaměstnanec, spíše ve větší firmě, pracující v odvětví stavebnictví, který je nepozorný nebo nedbale, v rozporu se svojí kvalifikací nedodržuje a porušuje bezpečnostní zásady. Dalo by se ještě doplnit, že nekritičtější situace je pro něho v letních měsících, zejm. v srpnu a obzvláště ve čtvrtek, to už by ale byla čirá spekulace ...