Klasifikace, balení, označování nebezpečných chemických látek a přípravků a použití názvu nebezpečné látky nebo přípravku.
Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 20. dubna 2004 č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků provádí § 3 odst. 7, § 19 odst. 3 a § 20 odst. 7 zákona.
Vyhláška stanovuje v souladu s právem ES:
- seznam závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek (dále jen „Seznam„) a způsob jeho používání (příloha č. 1),
- obecné postupy pro hodnocení a označování nebezpečných vlastností látek a přípravků (příloha č. 2),
- konvenční výpočtové metody hodnocení nebezpečných vlastností přípravků na základě vlastností fyzikálně-chemických, nebezpečných pro zdraví a nebezpečných pro životní prostředí (příloha č. 3),
- další náležitosti obalů nebezpečných přípravků určených k prodeji spotřebiteli (příloha č. 7),
- náležitosti označování nebezpečných látek, nebezpečných přípravků a přípravků, které mohou představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí (přílohy
č. 8 a 9), - výstražné symboly a písmenná označení nebezpečných vlastností fyzikálně-chemických a vlastností nebezpečných pro zdraví nebo životní prostředí (příloha č. 4),
- standardní věty označující specifickou rizikovost (R-věta) (příloha č. 5),
- standardní pokyny pro bezpečné zacházení (S-věta) (příloha č. 6).
Seznam zahrnuje nebezpečné látky, jejichž klasifikace byla harmonizována v rámci Evropských společenství.
Seznam pro každou látku uvádí:
- identifikaci nebezpečné látky zahrnující číslo CAS, číslo ES a indexové číslo,
- klasifikaci zahrnující písmenné označení a standardní věty označující specifickou rizikovost (R-věty),
- informace pro označení obalu zahrnující symbol, standardní věty označující specifickou rizikovost (R-věty) a standardní pokyny pro bezpečné zacházení (S- věty),
- informace pro klasifikaci přípravku zahrnující koncentrační limity a příslušnou klasifikaci a R-věty,
- poznámky týkající se identifikace, klasifikace a označování.
V obecných postupech pro hodnocení látek a přípravků jsou uvedena kritéria pro hodnocení na základě fyzikálně-chemických vlastností, kritéria pro hodnocení na základě toxikologických vlastností, kritéria pro hodnocení na základě specifických účinků na zdraví člověka, kritéria pro hodnocení na základě účinků na životním prostředí, komentář k použití S-vět a speciální případy klasifikace a označování látek a přípravků.
Konvenční výpočtové metody hodnocení nebezpečných vlastností přípravků stanovené vyhláškou zahrnují:
- konvenční výpočtové metody hodnocení fyzikálně-chemických vlastností přípravků zahrnující alternativní výpočtové metody pro plynné přípravky a pro ostatní přípravky,
- konvenční výpočtové metody hodnocení nebezpečnosti přípravků pro zdraví člověka zahrnující postupy používané pro přípravky s různou klasifikací a příslušné koncentrační limity,
- konvenční výpočtové metody hodnocení nebezpečnosti přípravků pro životní prostředí zahrnující příslušné postupy pro vodní a nevodní prostředí a odpovídající koncentrační limity.
Požadavky na obaly určené k prodeji spotřebitelům jsou uvedeny přímo v zákoně. Kromě toho však vyhláška stanovuje požadavky na obaly přípravků představujících nebezpečí poškození plic (Xn, R 65) a přípravků obsahujících methanol v koncentraci vyšší než 3 % nebo dichlormethan v koncentraci vyšší než 1 %, které musí být vybaveny uzávěry odolnými proti otevření dětmi. Tyto uzávěry musí vyhovovat příslušným technickým normám (ČSN EN 28317 resp. ČSN EN 862). Uvedené platí pro hmatatelné výstrahy pro nevidomé (ČSN EN ISO 11683).
V náležitostech označování nebezpečných látek a přípravků se uvádí pravidla pro přiřazování výstražných symbolů, R-vět a S-vět. Pokud látka je zařazena do několika skupin nebezpečnosti, jsou uvedena pravidla pro uvádění omezeného počtu výstražných symbolů. Podobně u přípravků jsou uvedeny zásady pro uvádění počtu nebezpečných složek v označení přípravku.
Dále jsou uvedeny požadavky na označování specifických případů nebezpečných látek a přípravků zahrnující:
- přípravky prodávané spotřebitelům,
- přípravky v aerosolových rozprašovačích,
- přípravky obsahující určitou složku (např. olovo, kadmium, isokyanáty),
- přípravky označené určitou R-větou,
- přípravky neklasifikované jako nebezpečné, ale obsahující nejméně jednu nebezpečnou látku.
Vyhláškou se ruší vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 26/1999 Sb., o způsobu provedení a označení obalů nebezpečných chemických látek a přípravků a nabyla účinnosti dnem 1. května 2004.
Vyhláška č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků
Vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 20. dubna 2004 č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků provádí § 21 odst. 9 zákona.
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba může se souhlasem Ministerstva životního prostředí použít při označování nebezpečných přípravků názvy, které identifikují nejdůležitější funkční chemické skupiny nebo názvy alternativní látek v nich obsažených a klasifikovaných jako:
- dráždivé s výjimkou látek obsažených v přípravcích s přiřazenou standardní větou označující specifickou rizikovost (R-větou) „Nebezpečí vážného poškození očí nebo dráždivé v kombinaci s jednou nebo několika následujícími nebezpečnými vlastnostmi: výbušný, oxidující, extrémně hořlavý, vysoce hořlavý, hořlavý nebo nebezpečný pro životní prostředí“,
- zdraví škodlivé nebo zdraví škodlivé v kombinaci s jednou nebo několika následujícími nebezpečnými vlastnostmi: výbušný, oxidující, extrémně hořlavý, vysoce hořlavý, hořlavý, dráždivý nebo nebezpečný pro životní prostředí.
Souhlas k použití alternativního názvu udělí Ministerstvo životního prostředí na základě písemné žádosti, jejíž obsah je uveden v příloze č. 1 vyhlášky, pokud:
- žadatel prokáže, že uvedení chemické identity látky na označení podle § 20 odst. 5 zákona nebo v bezpečnostním listu podle § 23 zákona ohrožuje jeho duševní vlastnictví,
- zvolený alternativní název na obalu je shodný s názvem uvedeným v bezpečnostním listu,
- zvolený alternativní název poskytuje dostatek informací pro přijetí nezbytných zdravotních a bezpečnostních opatření na pracovišti a pro zabezpečení minimalizace rizika při zacházení s přípravkem.
Pokud je daná látka součástí několika přípravků, postačuje jediná žádost o použití alternativního názvu, pokud tyto přípravky mají stejné nebezpečné látky přítomné ve stejném koncentračním rozmezí a stejnou klasifikaci, označení a stejné očekávané použití. Pro tuto látku se potom ve všech dotčených přípravcích použije stejný alternativní název.
Alternativní název vychází z názvu skupin látek, které jsou v souladu se Seznamem látek uvedeným v příloze č. 1 vyhlášky č. 232/2004 Sb. (dále jen „Seznam látek„) definovány jako:
- anorganické nebo organické látky, jejichž vlastnosti jsou určeny tím, že mají jako hlavní charakteristiku stejný chemický prvek; název skupiny je odvozen od názvu tohoto chemického prvku; tyto skupiny jsou stejně jako v Seznamu látek identifikovány atomovými čísly chemického prvku (001 až 103),
- organické látky, jejichž vlastnosti jsou určeny tím, že mají jako hlavní charakteristiku stejné funkční skupiny; název skupiny je odvozen od názvu funkční skupiny; tyto skupiny jsou stejně jako v Seznamu látek identifikovány konvenčními čísly (601 až 650). V některých případech jsou přidány podskupiny, v nichž jsou seskupeny látky se společným specifickým charakterem.
Při stanovení alternativního názvu se nejprve identifikují funkční skupiny a chemické prvky přítomné v molekule určité látky a potom se určí rozsah, v kterém se nejdůležitější funkční skupiny a chemické prvky budou brát při tvorbě názvu v úvahu. Funkční skupiny a prvky, které se mohou brát v úvahu, jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky. Příklady tvorby alternativních názvů jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky.
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba může požádat Ministerstvo životního prostředí o výjimku v balení a označování nebezpečných látek a přípravků. Obsah žádosti je uveden v příloze č. 4 vyhlášky.
Výjimka v balení a označování se povolí pokud:
- žádost vyhovuje požadavkům uvedeným v § 21 odst. 7 zákona,
- v označení se použijí výstražné symboly nebezpečí, označení specifické rizikovosti a pokyny pro bezpečné zacházení uvedené ve vyhlášce č. 232/2004 Sb.
Nová vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. května 2004.
Připravte se s předstihem na plnění nových povinností, které pro Vás plynou ze změny v zákoně o chemických látkách! Předejdete tak mnohým potížím a problémům. Na odborném semináři Nová legislativa chemických látek se dozvíte o aktuálních a připravovaných změnách, které se Vás týkají.
