Rezerva na splatnou daň ze zisku

V praxi může docházet k situaci, že účetní jednotka uzavírá účetní knihy sledovaného účetního období dříve, než vyhotovuje daňové přiznání. V takovém případě může tvořit rezervu na splatnou daň ze zisku. V následujícím účetním období se rezerva rozpustí a zaúčtuje se skutečně zjištěná daňová povinnost.

V souvislosti s rezervou na splatnou daň ze zisku se v odborné veřejnosti diskutuje několik sporných otázek, které spolu navzájem souvisejí:

- v jaké výši tvořit rezervu,

- na které účty rezervu účtovat,

- kde rezervu vykazovat v účetní závěrce.

Má být rezerva tvořena v celkové výši odhadované splatné daně z příjmů, nebo má být tato částka snížena o již zaplacené zálohy?

Pro první řešení hovoří potřeba vykázat co nejpřesnější částku nákladu na daň z příjmů ve výkazu zisku a ztráty, neboť její výše ovlivňuje disponibilní zisk určený k rozdělení, pro druhé řešení hovoří věcná správnost výše potřebné rezervy snížené o již uskutečněné výdaje (zaplacené zálohy) a zbytečné nenavyšování bilanční sumy.

Má se rezerva účtovat na účty, kde se obvykle o rezervách účtuje, nebo na účty, kde se účtuje o dani z příjmů?

Pro první řešení hovoří systém účtování o rezervách, pro druhé opět potřeba správného vykazování v účetní závěrce.

Má se rezerva vykazovat ve výsledovce v oblasti finančních nákladů nebo v nákladech na daň z příjmů a má se v rozvaze vykazovat v oblasti rezerv nebo v oblasti vztahů k e státnímu rozpočtu?

Určitě správnější je vykázání ve výkazu zisku a ztráty v oddíle nákladů na daň z příjmů, v rozvaze pak vykázání rezervy v plné výši v oddíle rezerv navýší v případě zaplacených záloh bilanční sumu právě o částku zaplacených záloh.

Jak je zřejmé, odpověď na položené otázky není jednoznačná, každé řešení je určitým kompromisem. Z věcného hlediska se po diskusi v odborné veřejnosti jeví jako nejsprávnější následující postup:

-         rezervu účtovat v plné výši ve prospěch účtu ostatních (459) a na vrub účtů nákladů na daň z příjmů (591, 593),

-         ve výkaze zisku a ztráty vykazovat náklad související s tvorbou rezervy v oddíle nákladů na daň z příjmů, v rozvaze vykazovat rezervu sníženou o zaplacené zálohy (bez účtování, neúčetní kompenzace), tuto skutečnost okomentovat v příloze k účetní závěrce,

-         v případě, že zaplacené zálohy převýší vypočtenou daňovou povinnost, rezerva se nevykáže a příplatek na zálohách se vykáže jako pohledávka v aktivech,

-         v následujícím roce zrušit rezervu a zaúčtovat správnou částku splatné daně.

Tento postup účtování zvolíme i v následujícím příkladě:

Příklad

Obchodní společnost GAMA, s.r.o., se zahraniční majetkovou účastí sestavila na žádost mateřské zahraniční společnosti účetní závěrku za právě uběhlé účetní období (kalendářní rok) již ke konci ledna následujícího roku. V tomto termínu také uzavřela účetní knihy a převedla zůstatky do nového účetního období. Vzhledem k tomu, že ještě neměla sestavené daňové přiznání, vytvořila před uzavřením účetních knih rezervu na daň ze zisku ve výši 500.000 Kč. Zaplacené zálohy na daň z příjmů činily 450.000 Kč. Ke konci června odevzdala společnost daňové přiznání, ve kterém byla vypočtená daň ze zisku ve výši 520.600 Kč, z toho daň za běžnou činnost 510.000 Kč.

Účtování a vykazování v běžném roce:

Účtování v následujícím roce:

Sestavení účetní uzávěrky a závěrky má jasná pravidla a vykazování rezervy na splatnou daň ze zisku je jejich součástí. Přijďte se dozvědět novinky ve srovnání s předchozím účetním obdobím a prohloubit si své znalosti na praktický seminář, kterým Vás provede

Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

Článek převzat z odborné příručky Praktický průvodce účetnictvím – Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc., Ing. Blanka Jindrová a kolektiv autorů