Účtování nalezneme v ČÚS č. 008 (rozdělení směnek) a ČÚS č. 001 a č. 017. Směnky se dělí do tří kategorií: směnky jako cenné papíry, směnky jako platební prostředky a směnky jako zajišťovací prostředky...
Směnky jako cenné papíry
V takovém případě slouží směnky účetní jednotce zpravidla k ukládání a zhodnocování volných finančních prostředků. Účtování (ČÚS č. 008, 2.1.2):
- 06 - Dlouhodobý finanční majetek nebo
- 25 - Krátkodobé cenné papíry a krátkodobý finanční majetek.
Kritériem pro dlouhodobost je (podle § 19 odst. 7 ZÚ) doba delší než 12 měsíců, v tomto případě do data splatnosti směnky (jak pro případ úmyslu držet směnku do splatnosti, tak v případě, kdy není znám při pořízení záměr účetní jednotky se směnkou).
Vymezení dlouhodobého finančního majetku je v § 8 odst. 1 PVZÚ a krátkodobého finančního majetku v § 12 odst. 3 PVZÚ.
Další možnosti účtování: úrokový výnos z držby směnky
popis |
částka |
MD |
D |
pořízení směnky dlouhodobé (krátkodobé) |
100 000 Kč |
065.1 (256.1) |
379 |
úhrada pořizovací ceny z účtu |
100 000 Kč |
379 |
211 |
úrok ze směnky dlouhodobé (krátkodobé) |
5 000 Kč |
065.2 (256.2) |
665 (666) |
Analyticky je odlišen úrok od pořizovací ceny směnky, v závislosti na typu směnky je ve standardu zmíněn i způsob stanovení výnosu:
- u směnky s úrokovou sazbou je úrokovým výnosem výnos stanovený touto sazbou,
- u diskontované směnky (tj. takové směnky, která je vystavena na směnečnou sumu, která se rovná součtu jistiny a úroků do data splatnosti) je úrokovým výnosem rozdíl mezi jmenovitou hodnotou směnky a pořizovací cenou.
V případě prodeje směnky jakožto dlužného cenného papíru:
- zúčtujeme její hodnotu zachycenou v účetnictví na vrub příslušného účtu skupiny 56 - Finanční náklady, např. zápisem MD 561 / D 065 resp. 256
- doúčtujeme naběhlý alikvotní výnosový úrok
- výnos účtovaný na účet skupiny 66 - Finanční výnosy (např. MD 378/ D 661) určí daňový režim pořizovací ceny směnky => ta je daňově účinným nákladem jen do výše příjmů z jejího prodeje [§ 24 odst. 2 písm. ze) ZDP].
Směnky jako platební prostředky
Takovou směnku lze akceptovat coby platbu určité pohledávky. Přijetím směnky se na straně věřitele stává původní pohledávka uhrazenou a vzniká pohledávka nová - na základě směnky, se splatností jinou (delší), než měla pohledávka původní. Obdobné je to se závazkem na straně dlužníka.
Účtování (ČÚS č. 008, 2.1.2) může být např. následující:
a) na straně věřitele
popis |
částka |
MD |
D |
pohledávka za dlužníkem - výchozí stav |
100 000 Kč |
311 |
--- |
úhrada pohledávky přijetím směnky |
100 000 Kč |
312 |
311 |
b) na straně dlužníka - krátkodobý, v závorce účtování pro dlouhodobý
popis |
částka |
MD |
D |
dlužný závazek |
100 000 Kč |
--- |
321 (471) |
úhrada pohledávky přijetím směnky |
100 000 Kč |
321 (471) |
322 (472) |
Proč věřitel akceptuje úhradu směnkou, když v podstatě jednu pohledávku nahrazuje druhou? Možná vysvětlení:
- I když se na přijatou směnku stále díváme jako na pohledávku, nabíhá nám směnečný úrok, o který se zvyšuje její hodnota (věřitel účtuje např. MD 312/ D 662).
- Směnku může věřitel prodat - pak účtujeme jako o prodeji pohledávky (např. zápisem MD 546 / D 312 odúčtujeme směnku a zápisem MD 378 / D 646 zaúčtujeme předpis tržby z prodeje) … pozor na daňový režim prodeje, daný § 24 odst. 2 písm. s) ZDP (hodnota účtovaná na účet 546 je nákladem jen do výše příjmů plynoucích z postoupení, u směnky před splatností zvýšené o diskont).
- Věřitel může ještě před splatností předložit směnku k eskontu bance a jako protihodnotu obdržet od banky tzv. eskontní úvěr. Jelikož předáváme směnku bance ve směnečné sumě (jmenovité hodnotě), která může být vyšší o úrok, který má ještě naběhnout do splatnosti, musíme toto zohlednit do výnosů. Související účtování:
popis |
MD |
D |
předložení směny bance k eskontu - ve směnečné sumě (ve věcné a časové souvislosti doúčtovaný směnečný úrok) |
313 313 |
312 662 |
poskytnutí eskontního úvěru krátkodobého (dlouhodobého) |
221 |
232 (461) |
Při eskontaci směnky vzniknou další náklady z poplatků bance, které účtujeme na vrub účtové skupiny 56 - Finanční náklady. Do doby splacení eskontované směnky směnečným dlužníkem trvá závazek prodávajícího vůči bance, zachycený na účtu 232 (nebo 461 u dlouhodobého úvěru). Po uhrazení směnky závazek zrušíme zápisem MD 232 (461) / D 313. Neuhradí-li bance dlužník směnku, nebo dojde-li k vrácení směnky bankou (oproti vrácení eskontního úvěru), zaúčtujeme vše obrácenými zápisy, tj. MD 312 / D 313 vrácení směnky, MD 232 (461) / D 313 vrácení úvěru.
Směnky jako zajišťovací prostředky a ručení z titulu směnky
Směnky coby zajišťovací prostředek se používají věřitelem k zajištění určitých dluhů, např. půjčky či úvěru, a to jak u půjček a úvěrů u bank, tak podnikatelů.
O směnkách jako o zajišťovacích prostředcích se účtuje na podrozvahových účtech. (ČÚS č. 008, 2.1.3) … směnka sama o sobě nepřestavuje pro věřitele či dlužníka žádné aktivum či pasivum (tím je sama půjčená hodnota), ale jakousi pojistku pro případ nesplacení dluhu
Účetně (podle ČÚS č. 001, 2.3.1) zachytíme vztah z titulu zajišťovací směnky na účtech skupin 75 až 79.
Podle ČÚS č. 008, 2.1.4 se ručení pozdějším majitelům směnky, které vzniklo z titulu indosamentu směnky (s výjimkou eskontu směnky), se účtuje také pouze na podrozvahových účtech, a to od okamžiku převodu do dne vyinkasování směnky. Podle ČÚS se ručení snižuje o splacené částky pří částečném splácení.
Seminář Daňové a účetní minimum pro řídící pracovníky vysvětlí základní principy a postupy z hlediska daní a účetnictví, které jsou potřebné pro běžnou praxi obchodních společností nebo samostatně podnikajících fyzických osob vedoucích účetnictví.