Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti deklaruje právo na zaměstnání každé fyzické osobě, která chce a může pracovat a o práci se uchází. Součástí práva na zaměstnání je právo na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.
Fyzická osoba, která požádá úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání a je při splnění zákonem stanovených podmínek zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání a které úřad práce poskytuje služby zaměstnanosti, je povinna poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se pokyny tohoto úřadu, jinak se vystavuje nebezpečí uložení zákonem stanovených sankcí.
Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání vyřadí, jestliže bez vážných důvod:
a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (tj. takového zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti a pokud možno jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání),
b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti, stanovené vzdělávacím zařízením které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností,
c) neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu (který s ním úřad práce vypracoval za účelem zvýšení jeho možnosti uplatnění na trhu práce),
d) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu ( pokud žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, uvádí zdravotní důvody, které mu brání v plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci a pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání, z hlediska zdravotní způsobilosti) nebo
e) maří součinnost s úřadem práce.
Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených pod písm. a) až e).
Kdy uchazeč o zaměstnání maří součinnost s úřadem práce? Zákon o zaměstnanosti definuje jaké jednání se považuje za maření součinnosti.
Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s úřadem práce, jestliže:
a) je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči úřadu práce, a přesto je neplní,
b) neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce,
c) neoznámí rozhodné skutečnosti ve stanovené lhůtě (neoznámí nejpozději do 8 kalendářních dnů změnu skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti a důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu),
d) nedostaví se na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů,
e) neplní povinnosti v souvislosti se svým zdravotním omezením ( nesdělí úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, nesdělí úřadu práce, zda je osobou se zdravotním postižením a nedoloží lékařským posudkem své pracovní omezení, které uplatňuje ze zdravotních důvodů) nebo
f) jiným jednáním zmaří nástup do zaměstnání. ( v daném případě se nevyžaduje úmysl, stačí i nedbalostní jednání).
Úřad práce vyřadí uchazeče o zaměstnání z důvodů výše uvedených z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vydaném ve správním řízení, proti kterému se může dotyčný občan odvolat.
Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání má pro uchazeče o zaměstnání tyto nezanedbatelné právní důsledky:
1. uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, protože zaviněně přestal plnit své zákonem stanovené povinnosti, může být na základě nové písemné žádosti do evidence znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,
2. pokud je takovému uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti, tak jeho vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání mu zanikne nárok na podporu v nezaměstnanosti,
3. doba po kterou byl uchazeč o zaměstnání vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání se mu započítává do podpůrčí doby a to v délce 3 měsíců ode dne jeho vyřazení a
4. po dobu, po kterou je uchazeč o zaměstnání vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, přestává být za něho plátcem zdravotního pojištění stát.
Občan, který byl vyřazen úřadem práce z evidence uchazečů o zaměstnání, může zůstat v kontaktu s úřadem práce, který mu tak může dále zprostředkovávat vhodné zaměstnání a nebo mu může případně zabezpečit rekvalifikaci jako zájemci o zaměstnání.
Co se rozumí vážnými důvody, pro účely zákona o zaměstnanosti, pro které může úřad práce zohlednit uchazečovo nežádoucí chování ?
Vážnými důvody, se rozumí důvody spočívající v:
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku do 18 let,
3. nezbytné osobní péči o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou (§ 24 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění – manželé, příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 20 odst. 1 téhož zákona, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoli z manželů),
4. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
5. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech,například etických, mravních či náboženských, které uchazeč o zaměstnání doloží a prokáže.
Pokud se týká jiných vážných osobních důvodů, tak tyto důvody mohou být ve vztahu k tomu konkrétnímu způsobu nežádoucího jednání uchazeče o zaměstnání různé ( např.jinými vážný osobními důvody bude občan úřadu práce dokládat a prokazovat své odmítnutí nástupu do vhodného zaměstnání, jinými bude odůvodňovat neplnění podmínek stanovených v individuálním akčním plánu , jinými zase proč se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu atp.). Záleží na úřadu práce, jak posoudí a zváží opodstatněnost a vážnost osobního důvodu, který mu uchazeč o zaměstnání dokládá a prokazuje.
Pro úplnost zbývá ještě dodat, že uchazeč o zaměstnání a zájemce o zaměstnání jsou povinni uhradit úřadu práce náklady rekvalifikace k jejíž úhradě se zavázali v písemné dohodě o rekvalifikaci, kterou s nimi úřad práce uzavřel, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebou odmítnou nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci.
Za jiné vážné osobní důvody pro účely nedokončení rekvalifikace lze považovat:
- nástup do pracovního poměru nebo služebního poměru, pokud brání vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,
- zahájení činnosti na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud její výkon brání vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,
- zahájení dalších výdělečných činností uvedených v zákoně o zaměstnanosti, pokud jejich výkon brání vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,
- zahájení pěstounské péče v zařízeních pro výkon pěstounské péče,
- zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání,
- nástup k výkonu trestu odnětí svobody,
- přiznání plné invalidity podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
- nástup do vazby, pokud její rozsah neumožňuje rekvalifikaci dokončit,
- popřípadě jiné zvlášť zřetele hodné osobní důvody, které úřad práce v rámci individuálního posouzení shledá za vážné.
Úřad práce musí mít vážné důvody, které vedou k nedokončení rekvalifikace, prokazatelně doloženy. V případě, že účastník rekvalifikace nedokončí rekvalifikaci z vážných důvodů, není povinen úřadu práce uhradit náklady rekvalifikace ani poskytnuté náklady spojené s rekvalifikací.
Jaké jsou Vaše povinnosti zaměstnavatele vyplývající z právních předpisů? Jste schopni řešit nejčastější problémů z pracovněprávní oblasti se svými zaměstnanci? Přijďte se podívat na náš seminář „Jak efektivně zvládat otázky kolem pracovněprávních vztahů“.
