Jakým způsobem se správně vypočítá odstupné v následujícím případě?
Kdy musíte dát zaměstnancům odstupné? Jak řešit nadbytek pracovní síly v době krize a jak tyto nepříjemné situace jako personalista ustát Vám poradí zkušené lektorky na semináři Jak zvládnout propouštění zaměstanců.
Dotaz
Pracovník končí v zaměstnaneckém poměru k 31.3.2009. Počítá se odstupné z hrubé nebo z čisté mzdy a jaké je rozhodné období pro výpočet? Jak postupovat při výpočtu v případě, že v tomto čtvrtletí byl zaměstnanec práce neschopen a měl díky tomu nižší mzdu?
Odpověď
Předpoklady vzniku práva na odstupné a podmínky, za kterých zaměstnanci přísluší, jsou upraveny v § 67 ZP. V tomto ustanovení je také stanovena výše poskytovaného odstupného, a to jako trojnásobek průměrného výdělku. Má-li být v pracovněprávních vztazích použit průměrný výdělek, postupuje se při jeho zjištění podle § 352 ZP. Průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý výdělek, který se použije i pro případ poskytování odstupného. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Průměrný výdělek se vždy zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce po uplynutí rozhodného období, tedy k 1.1., 1.4., 1.7. a 1.10. Jestliže pracovní poměr končí 31.3.2009 a zaměstnanci vznikne právo na poskytnutí odstupného ke dni skončení pracovního poměru, tedy k 31.3.2009, je rozhodným obdobím, z něhož se při výpočtu průměrného výdělku vychází, čtvrté čtvrtletí roku 2008 a použije se průměrný výdělek zjištěný k 1.1.2009. Odstupné podléhá dani z příjmů, je-li však poskytováno na základě § 67 ZP, nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro účely sociálního a zdravotního pojištění a neodvádí se z něj pojistné na toto pojištění.
Jestliže zaměstnanec z jakéhokoliv důvodu v rozhodném období, z něhož se průměrný výdělek zjišťuje, nepracuje, nezahrnuje se tato doba ani poskytovaná náhrada mzdy a platu či jiná peněžitá plnění do výpočtu průměrného výdělku. Průměrný výdělek se vždy zjišťuje z dosažené hrubé mzdy nebo platu za odpracovanou dobu. Za odpracovanou dobu se považuje výhradně doba, kdy zaměstnanec fakticky pracoval. Překážky v práci, mezi které patří i pracovní neschopnost, se proto při výpočtu průměrného výdělku žádným způsobem neprojeví, protože se nezohledňuje ani náhrada mzdy nebo platu, v případě nemocenské, nezohledňuje se však ani takto strávená doba. Pouze pro případ, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 pracovních dní, používá se tzv. pravděpodobný výdělek, při jehož zjištění se postupuje podle § 355 ZP.
Kdy musíte dát zaměstnancům odstupné? Jak řešit nadbytek pracovní síly v době krize a jak tyto nepříjemné situace jako personalista ustát Vám poradí zkušené lektorky na semináři Jak zvládnout propouštění zaměstanců.
Umíte správně vypočítat průměrný a pravděpodobný výdělek i ve složitějších případech? Po semináři mzdové výpočty bez chyb a omylů to umět budete!
Zvládněte nábor a propouštění zaměstnanců i papírově. Udělejte si pořádek v informacích vedených o zaměstancích na semináři Vedení mzdové agendy.
