Vznik povinnosti přiznat daň z pořízení zboží z EU – příklady z praxe

14.7.2004, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pro určení dne povinnosti přiznat daň z pořízení zboží je mnohem významnější den vystavení daňového dokladu než den uskutečnění zdanitelného plnění. Zároveň může být pro zdanění zcela stěžejní informace, zda protistrana poskytla platné DIČ.

Tento článek je z 14.7.2004. Aktuální informace získáte na našich seminářích.

Pro určení dne povinnosti přiznat daň z pořízení zboží je mnohem významnější den vystavení daňového dokladu než den uskutečnění zdanitelného plnění. Zároveň může být pro zdanění zcela stěžejní informace, zda protistrana poskytla platné DIČ.

Povinnost přiznat uskutečnění pořízení zboží vzniká ke dni vystavení daňového dokladu nebo k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno, pokud do tohoto dne nebyl vystaven daňový doklad. Právě vystavení dokladu může celou záležitost dost zkomplikovat. To lze nejlépe dokumentovat na příkladech.

Příklad 1

Plátce pořídil zboží z jiného členského státu. Zboží mu bylo dodavatelem odesláno dne 20. 6. Následně dodavatel ke dni 25. 6. vystavil daňový doklad. Den uskutečnění zdanitelného plnění byl dnem odeslání zboží. Ale dodavatel přizná osvobození ke dni vystavení daňového dokladu, stejně jako pořizovatel přizná daň z pořízení zboží. Pro tento účel použije kurz pro přepočet cizí měny používaný v účetnictví ke dni 25. 6.

Příklad 2

 Situace je stejná, ale dodavatel vystavil daňový doklad až 2. 7. Den uskutečnění zdanitelného plnění je stále 20. 6., ale obě strany přiznávají dodání, resp. pořízení zboží až ke dni 2. 7., tj. v měsíci následujícím. Kurz použijí k 2. 7., protože to je den povinnosti přiznat daň.

Příklad 3

Pokud dodavatel nevystaví daňový doklad ani do 15. 7., obě strany mají povinnost přiznat dodání, resp. pořízení zboží ke dni 15. 7. Kurz bude použit ke dni 15. 7. Situace je komplikovaná především pro pořizovatele, protože musí přiznat daň a nemusí znát přesnou hodnotu dodávky, základ daně a k tomu příslušnou daň tedy určí podle jemu známých údajů, např. podle dodacího listu nebo ceny minulé dodávky. Navíc pokud nemá daňový doklad od dodavatele, nemůže si uplatnit nárok na odpočet přiznané daně.

Jak může to, zda je DIČ platné, ovlivnit vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu, ukazuje následující příklad:

Příklad 4

Tuzemský plátce dodává zboží osobě (podnikateli) z jiného členského státu. Přepravu zboží do EU zajišťuje dodavatel. Osoba, která je v postavení pořizovatele zboží poskytla pro účely této obchodní transakce své DIČ. Tuzemský dodavatel po ověření platnosti DIČ zjistí:

a)        DIČ, které poskytl pořizovatel zboží, je platné. Jde tedy o osobu registrovanou k DPH v jiném členském státě. V tomto případě je dodání zboží do jiného členského státu realizované tuzemským plátcem osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Povinnost přiznat daň při pořízení zboží má pořizovatel z EU.

b)        DIČ, které poskytl dodavatel zboží, není platné. V daném případě bylo zboží dodáno osobě neregistrované v EU. Tuzemský plátce (dodavatel) není oprávněn uplatnit osvobození od daně a je povinen uplatnit daň z přidané hodnoty na výstupu.