Zamítnutí ohlášení stavby

Stavební úřad má při ohlášení stavby povinnost posoudit veškeré zákonem stanovené předpoklady pro vydání souhlasu s ohlášenou stavbou a může provedení stavby i zakázat. Zákaz provedení ohlášené stavby lze však pouze z důvodů, které jsou ve stavebním zákoně taxativně vyjmenovány. Z žádného jiného důvodu nelze stavbu zakázat.

Dotaz:

Chceme stavět rodinný dům, územní řízení proběhlo a vydané územní rozhodnutí nabylo právní moci, ale při podání ohlášení stavby nám vedoucí stavebního odboru řekla, že ji zamítne, protože nejsou zkolaudované sítě (elektřina, kanalizace a vodovod je už položen a přípojky jsou vyvedeny na hranice pozemků, čeká se na položení plynu, komunikace je vytyčena, zatím nezpevněná, ale přístup k pozemkům je). Když jsme argumentovali tím, že zákon nepodmiňuje povolení stavby zkolaudováním sítí, tak nám řekla, že ji nemáme poučovat a že se drží zákona a ohlášení, které jsme přesto podali, zamítla. Všichni okolo nám tvrdí, že k ohlášení a započetí stavby stačí stavební povolení k provedení sítí. Je nějaká možnost jak postupovat?

Odpověď:

Stavební úřad má při ohlášení stavby povinnost posoudit zákonem stanovené předpoklady pro vydání souhlasu s ohlášenou stavbou, a pokud zjistí, že nejsou splněny, provedení stavby zakáže (§ 107). Avšak podle stavebního zákona lze zakázat provedení ohlášené stavby pouze z důvodů v zákoně taxativně vyjmenovaných. U staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d), mezi něž patří i rodinný dům do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, se jedná se o případy, kdy je stavba navržena

- v rozporu s vydanou územně plánovací informací,

- v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu (viz výše uvedené prováděcí předpisy),

- v nezastavěném území,

- v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu.

Vzhledem k takto určitě vyjmenovaným důvodům zákazu ohlášené stavby nemá stavební úřad oprávnění zakázat stavbu z jiných důvodů.

Protože na předmětnou stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí, odpadají důvody v první a třetí odrážce, částečně i v odrážce druhé, a důvodem by mohl být pouze rozpor projektové dokumentace se stavebně technickými požadavky z vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů, či rozpor s některým stanoviskem dotčeného orgánu. Tazatel však tyto podrobnosti neuvádí; za předpokladu, že takový důvod zákazu stavby neexistoval, byl zákaz provedení ohlášené stavby vydán v rozporu se zákonem. Stavebník má proti rozhodnutí právo podat odvolání, jak ostatně musí být v části poučení vydaného rozhodnutí uvedeno, aby postup stavebního úřadu přezkoumal krajský úřad. Odvolání proti rozhodnutí, jímž stavební úřad zakázal provedení ohlášené stavby, sice nemá odkladný účinek, to však nebrání přezkumu rozhodnutí nadřízeným orgánem.

Pokud dotaz není zcela přesně formulován a stavební úřad po ohlášení stavby vydal usnesení (jiná forma rozhodnutí) o odložení ohlášení z důvodu nezkolaudování inženýrských sítí a komunikace, jedná se rovněž o nesprávný postup, neboť stavební úřad může podání ohlášení stavby usnesením odložit (§ 105 odst. 4 stavebního zákona) pouze z důvodu, že ohlášení nemá náležitosti podle § 105 odst. 1 až 3 stavebního zákona.

V daném případě bylo na umístění stavby rodinného domu vydáno rozhodnutí o umístění stavby. Zřejmě se jedná o novou lokalitu, protože se nově buduje i veřejná infrastruktura, která byla rovněž umístěna, a podle obsahu dotazu i stavebně povolena. Tzn., že veřejná infrastruktura se provádí podle ověřené projektové dokumentace a příslušní stavebníci této infrastruktury také vydali pro stavbu rodinného domu potřebná vyjádření o napojení. K ohlášení stavby přikládá stavebník mimo jiné vyjádření vlastníků staveb veřejné infrastruktury k napojení jeho stavby. Pokud tato souhlasná vyjádření byla k ohlášení přiložena, jak požaduje formulář pro ohlášení stavby, lze vydat souhlas s ohlášenou stavbou.

V současné podobě stavební zákon bohužel neumožňuje stavebnímu úřadu, aby vydal usnesení, podle něhož se ohlášená stavba projedná ve stavebním řízení, které by v daném případě bylo asi vhodnějším řešením, protože ve stavebním řízení lze mj. zajistit věcnou i časovou koordinaci stavby rodinného domu se stavbami veřejné infrastruktury stanovením podmínek (což v souhlasu s ohlášením nelze). Tuto možnost má obsahovat až připravovaná (tzv. velká) novela stavebního zákona. Je třeba uznat, že stavební úřad má ze souhlasu s ohlášením oprávněné obavy, a také, že mu stavební zákon nedává potřebné (a hlavně formálně správné) možnosti jak v tomto případě postupovat. V daném případě může být např. problematické zajistit příjezd na staveniště rodinného domu, pokud dosud jen vytýčená budoucí komunikace je jedinou možností přístupu. Pokud by však pozemek měl možnost jiného přístupu nebo byl se stavebníkem komunikace projednán a stavebnímu úřadu předložen doklad o zajištění koordinace staveb, měl být souhlas s ohlášení stavby (pokud by jinak perfektní) vydán.

V praxi se podobné záležitosti, na které stavební zákon nepamatuje, také často řeší spíše logicky, tedy žádostí o stavební povolení, i když se jedná o postup nesprávný (protože jej stavební zákon nezná, resp. nepřipouští). Stavební úřad pak může tuto žádost pro její logiku akceptovat (postup by však v případném odvolacím řízení neobstál), ale stejně tak může oprávněně žádost zamítnout s odůvodněním, že stavba podléhá jen režimu ohlášení, nikoli stavebnímu řízení. Postupy podle stavebního zákona jsou totiž tzv. neprostupné, tzn., že když je pro určitou stavbu stanoven režim ohlášení, nelze ji projednat ve stavebním řízení.