Závodní stravování

Jednou z možností, jak zpříjemnit zaměstnancům pobyt v práci a zvýšit jejich zájem o práci, je poskytnutí zaměstnaneckých výhod.

Ekonomická charakteristika

Velmi výrazným plněním ve prospěch zaměstnanců je poskytnutí příspěvku na závodní stravování. Z ustanovení § 140 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnavatel je povinen umožnit (nikoli však zajistit) zaměstnanci stravování ve všech směnách (tato povinnost není stanovena vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu). Poskytnutí příspěvku na závodní stravování je ze strany zaměstnavatele dobrovolné plnění. V odstavci 2 § 140 zákoníku práce je dále stanoveno, že kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem lze stanovit bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizaci tohoto stravování, způsob jeho provozování a financování zaměstnavatelem. Pro upřesnění je nutné uvést, že bližší úpravu závodního stravování vnitřním předpisem lze provést pouze v případech, kdy u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace a z toho důvodu nelze uzavřít kolektivní smlouvu.

Přijďte se informovat, jak správně účtovat stravovací služby, jak kalkulovat cenu stravného a jak stravovací služby zdanit! Zveme Vás na seminář „Závodní stravování z účetního a právního pohledu v příspěvkových organizacích a organizačních složkách státu“.

Problematika závodního stravování je rozdělena podle forem zajišťování stravování do dvou skupin:

1. Závodní stravování poskytované ve vlastním zařízení závodního stravování

Závodní stravování poskytované ve vlastním zařízení lze definovat jako stravování, kdy zaměstnavatel provozuje vlastní kuchyň a jídelnu sám nebo zajišťuje stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení formou služby jiného subjektu.

2. Závodní stravování poskytnuté prostřednictvím jiných subjektů

Velmi rozšířenou formou závodního stravování prostřednictvím jiných subjektů je placení poukázkami se stanovenou nominální hodnotou, tzv. stravenkami (SYAS, GASTROTOUR, TICKET RESTAURANT, CHEQUE DEJEUNER apod.). Tato forma závodního stravování je mezi zaměstnanci velmi oblíbená, neboť se mohou stravovat podle své chuti v restauracích, které si sami vyberou, nejsou problémy s odhlašováním stravenek apod.

Zaměstnanci se mohou teoreticky stravovat na území celé republiky, v nejrůznějších restauracích, cukrárnách, bufetech, barech apod. Zaměstnavatel neurčuje – ani nemůže určovat – sortiment jídla, a v jakém zařízení se má zaměstnanec stravovat.

Tyto formy stravování je pro stanovení správného postupu při poskytování příspěvku na závodní stravování nutné dále členit podle jednotlivých skupin zaměstnavatelů.

1. Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace

Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace mají financování závodního stravování upraveno vyhláškou MF č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu. I v těchto organizacích je nutné současně postupovat podle zákoníku práce.

Stravování ve vlastních zařízeních

Při závodním stravování zajišťovaném ve vlastních zařízeních hradí provozní náklady organizační složka státu ze svého rozpočtu a příspěvková organizace na vrub nákladů na hlavní činnost. Náklady na suroviny spotřebované na přípravu hlavních a doplňkových jídel hradí strávník, kterému lze poskytnout příspěvek z FKSP.

V § 3 odst. 5 vyhlášky č. 430/2001 Sb. je stanovena pro potřeby poskytování závodního stravování délka pracovní směny alespoň 3 hodiny. To znamená, že po odpracování směny minimálně 3 hod. je možné v souladu s kolektivní smlouvou (vnitřním předpisem) poskytnout za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo. Ze způsobu financování tohoto druhu závodního stravování vyplývá, že je možné poskytnout zaměstnanci souběžně v jeden den příspěvek na závodní stravování a stravné podle § 5 ZCN. Podmínkou ovšem je, aby tento postup byl v souladu s ujednáním v kolektivní smlouvě (vnitřním předpisem) a směna trvala alespoň 3 hodiny.

Organizace také může strávníkům poskytnout za sníženou úhradu další hlavní jídlo pouze v případě, že odpracovaná směna je stanovena nejméně na 10 hodin.

Stravování prostřednictvím jiného subjektu

Při závodním stravování zajištěném prostřednictvím jiného subjektu hradí zaměstnavatel 55 % z dohodnuté ceny jídla z rozpočtu organizační složky státu nebo z nákladů na hlavní činnost příspěvkové organizace. Při zajišťování závodního stravování ve vlastním zařízení jinou osobou nebo organizací je k této položce možné připočítat i náklady spojené s dovozem a výdejem jídel.

Právním předpisem je stanovena maximální částka, kterou zaměstnavatel může hradit, a to následujícím způsobem: 55 % z dohodnuté ceny jídla nesmí překročit 70 % horní hranice stravného při trvání pracovní cesty 5–12 hodin podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštní předpisem se rozumí § 5 odst. 1 písm. a) a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

Příspěvkové organizace zřizované územními samosprávními celky

Příspěvkové organizace zřizované územními samosprávními celky (jejichž hospodaření se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) postupují od 1. 3. 2005 podle vyhlášky ministerstva financí č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

Vyhláška č. 84/2005 Sb. odlišuje způsob stanovení nákladů na závodní stravování a jejich úhradu při zabezpečení stravování ve vlastním zařízení závodního stravování od způsobu zajištění závodního stravování jinou právnickou nebo fyzickou osobou nebo organizační složkou státu v její provozovně nebo zařízení.

1. Závodní stravování zabezpečované v organizacích ve vlastním zařízení

Stravování ve vlastních zařízeních

Ve vlastním zařízení závodního stravování jsou náklady na závodní stravování tvořeny:

1.                 náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných hlavních jídel pro závodní stravování (pořizovací cena surovin),

2.                 náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných doplňkových jídel a nápojů (doplňkové jídlo),

3.                 ostatními provozními náklady na závodní stravování (věcné, osobní a další režijní náklady) včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin (náklady na provoz).

Na úhradě těchto nákladů se podílí zaměstnanec a zaměstnavatel následujícím způsobem:

·                    Organizace v plné výši hradí náklady na provoz (bod 3), a to z nákladů na svou hlavní činnost.

·                    Zaměstnanci hradí:

1.                U hlavního jídla pořizovací cenu surovin, která může být snížena o poskytnutý příspěvek z fondu. Příspěvek z FKSP vyhláška nelimituje. Výši příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb organizace stanoví kolektivní smlouvou (vnitřním předpisem).

2.                U doplňkového jídla náklady na spotřebované suroviny.

Organizace poskytuje strávníkovi za sníženou cenu jen jedno hlavní jídlo během stanovené směny, pokud jeho přítomnost v práci během této směny trvá alespoň 3 hodiny. Další hlavní jídlo v téže pracovní směně lze poskytnout strávníkovi pouze v tom případě, že odpracovaná směna je stanovena nejméně na 10 hodin.

2. Závodní stravování zajištěné prostřednictvím jiného subjektu

Stravování prostřednictvím jiného subjektu

V případě zajištění závodního stravování prostřednictvím jiného subjektu tvoří náklady na stravování cena za poskytnutou službu sjednanou ve smlouvě. Organizace hradí z této částky z ceny hlavních jídel až 55 % z nákladů na svou hlavní činnost. Nejvyšší úhrada nesmí přesáhnout částku v hodnotě 70 % horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanovené podle zákona o cestovních náhradách. Důvodem pro stanovení procentní výše nákladů je skutečnost, že přesná kalkulace jednotlivých částí jídla nemusí být známa. Zbývající část sjednané ceny hradí strávníci, kterým může organizace poskytnout příspěvek z fondu.

V případě zajištění závodního stravného prostřednictvím jiného subjektu poskytuje organizace strávníkovi jen jedno hlavní jídlo během stanovené směny.

Další hlavní jídlo v téže směně může organizace poskytnout za zvýhodněnou cenu, jen pokud stanovená směna trvá nejméně 10 hodin. Musí se však jednat o nerovnoměrně rozvržené směny (§ 84 a násl. zákoníku práce). Směnou se rozumí část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

Nárok na sníženou úhradu hlavního jídla nemá zaměstnanec, kterému vznikl nárok na stravné podle § 5 zákona o cestovních náhradách (to znamená, že pracovní cesta trvala déle než 5 hodin), poněvadž se jedná o druhý rozpočtový výdaj.

3. Závodní stravování ve vlastním zařízení zajišťované jiným subjektem formou služby

Stravování ve vlastním zařízení zajišťované jiným subjektem formou služby

Organizace může zajistit závodní stravování ve vlastním zařízení tím způsobem, že příprava a výdej jídel bude zajišťována ve vlastním zařízení závodního stravování formou služby jiným subjektem. Při tvorbě nákladů a jejich úhradě se postupuje obdobně jako při závodním stravování provozovaném vlastními pracovníky (viz bod A). V těchto případech zajištění závodního stravování jsou tedy náklady na provoz hrazeny z nákladů na hlavní činnost organizace, náklady na suroviny jsou hrazeny strávníky.

4. Závodní stravování ve vlastním zařízení zajištěné formou pronájmu jinému subjektu

V případě smluvního zajištění závodního stravování formou pronájmu vlastního stravovacího zařízení jinému subjektu se u organizace za náklady na závodní stravování považuje až 55 % smluvní ceny hlavních jídel. Náklady na stravování však nesmí být vyšší než 70 % horní hranice stravného při trvání pracovní cesty 5–12 hodin podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Za náklady příspěvkové organizace se tedy považuje stejné procento z dohodnuté ceny jídla jako při závodním stravování zabezpečovaném v zařízení jiného subjektu (viz bod B). Zaměstnanec hradí zbývající část smluvní ceny jídla a může mu být poskytnut příspěvek z FKSP.

Organizace mohou stravování pro všechny zaměstnance zajišťovat pouze jednou z forem stanovených ve vyhlášce. Pokud má organizace místně oddělená pracoviště, může být pro zaměstnance těchto pracovišť závodní stravování zajištěno odlišnou formou než pro ostatní zaměstnance organizace. Mělo by se však jednat o jednu z forem závodního stravování upravenou ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. Forma závodního stravování by měla být stejná pro všechny zaměstnance v místně odděleném pracovišti (viz ust. § 33b zákona č. 250/2000 Sb).