Záruka za splnění povinnosti-Pro zjednodušení a efektivitu řízení a pro zajištění jeho účelu může na požádání účastníka správní orgán přijmout nebo v případech stanovených zvláštním zákonem účastníkovi uložit povinnost složit peněžitou nebo nepeněžitou záruku za splnění povinnosti (jakousi kauci), která mu může být v řízení uložena.
Na požádání žadatele může správní orgán v řízení o žádosti přijmout nebo v případech stanovených zvláštním zákonem žadateli uložit povinnost složit peněžitou nebo nepeněžitou záruku za splnění povinnosti, která mu vznikne v důsledku využití oprávnění z rozhodnutí, přičemž je nesložení této správním orgánem určené záruky (kauce) ve stanovené lhůtě (kterou správní orgán na jeho požádání přijal) důvodem pro zastavení řízení.
Rozhodnutí o přijetí nebo uložení záruky se oznamuje jen účastníkovi, kterého se týká. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek; může je podat pouze účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje. Výše uložené peněžité záruky nebo hodnota nepeněžité záruky nesmí být v nápadném nepoměru k rozsahu povinnosti, jejíž uložení nebo vznik lze očekávat. Při výběru a vracení peněžité záruky postupuje správní orgán, který záruku přijal nebo uložil, podle zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Nepeněžitá záruka se ukládá u správního orgánu; ten ji může předat do úschovy nebo ke skladování u právnické nebo fyzické osoby. Záruka se vrací, byla-li uložená povinnost splněna, jakož i v případě, že v řízení povinnost uložena nebyla. Není-li povinnost zajištěná zárukou splněna ve lhůtě, peněžitá záruka propadne ve prospěch toho, kdo by byl oprávněn z exekuce. Jde-li o nepeněžitou záruku, rozhodne správní orgán o uspokojení této pohledávky prodejem záruky podle občanského soudního řádu a zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Případný přebytek bude po odečtení nákladů ocenění podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a prodeje vrácen tomu, kdo záruku složil.
Zvláštní ustanovení o některých rozhodnutích
Mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci
V zájmu ekonomie řízení a umožňuje-li to povaha věci a je to účelné, může správní orgán vydat
· mezitímní rozhodnutí, jímž rozhodne o základu věci, zejména ve sporném řízení, nebo
· rozhodnutí v části věci, jímž zpravidla rozhodne o právních poměrech jen některých účastníků nebo rozhodne jen o některých právech anebo povinnostech, o kterých se v řízení rozhoduje;
O zbytku věci rozhodne správní orgán po právní moci mezitímního rozhodnutí nebo rozhodnutí v části věci. Účastník se může domáhat vydání mezitímního rozhodnutí nebo v rozhodnutí v části věci v rámci ochrany před nečinností správního orgánu – nadřízený správní orgán může přikázat, aby správní orgán vydal mezitímní rozhodnutí nebo rozhodnutí v části věci, popřípadě je sám vydat, a to i současně s jiným opatřením proti nečinnosti.
Rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem
Jedním z velmi vážných problémů správních řízení vedených podle stavebního zákona je množství souběžných správních řízení vedených podle zvláštních právních předpisů. Tento postup fakticky brání realizovat základní funkci stavebního úřadu, kterým je koordinovat a harmonizovat různé zájmy soukromé a veřejné v souvislosti se stavbami a autonomně o těchto stavbách rozhodovat! Připravovaný stavební zákon zamířil k větší a širší autonomii stavebních úřadů a snaží se vytvářet prostor pro sjednocené a koncentrované rozhodování. Jedním ze základních předpokladů je zrušení samostatných správních řízení ukončovaných vydáním pravomocného rozhodnutí, provázejících řízení územní a stavební (a zásadní omezení samostatných řízení před speciálními stavebními úřady) a jejich náhrada závaznými stanovisky. Správní řád toto úsilí podpořil samostatnou úpravou závazných stanovisek a stanovením pravidel pro jejich uplatňování.
Závazným stanoviskem se rozumí úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který tudíž není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány. Správní orgán usnesením přeruší řízení, jestliže se dozvěděl, že probíhá řízení, v němž má být vydáno závazné stanovisko.
Poněkud sporné je ustanovení, které ukládá správnímu orgánu vedoucímu správní řízení o žádosti neprovádět další dokazování a tuto žádost zamítnout, bylo-li v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, aniž umožní posoudit širší souvislosti a případně se s dotčeným orgánem dohodnout. Důsledkem této poněkud toporné koncepce je, že přenáší do jisté míry celé rozhodování až do druhé instance, neboť směřuje-li odvolání proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska, přičemž tomuto správnímu orgánu zasílá odvolání spolu s vyjádřením správního orgánu prvního stupně a s vyjádřením účastníků (po dobu vyřizování věci nadřízeným správním orgánem správního orgánu, který je příslušný k vydání závazného stanoviska, lhůta podle správního řádu neběží).
Dalším důsledkem je postup v případě zjištěné nezákonnosti závazného stanoviska, zrušeného nebo změněného v přezkumném řízení, k čemuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Jestliže správní orgán při své úřední činnosti zjistí, že jiný správní orgán učinil nezákonné závazné stanovisko, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k přezkumnému řízení a vyčká jeho rozhodnutí. Zrušení nebo změna závazného stanoviska je v případě, že rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno, již nabylo právní moci, důvodem obnovy řízení.
Příkaz
Příkaz představuje zjednodušenou formu řízení z moci úřední a řízení sporného. V obou těchto řízeních lze povinnosti uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné, přičemž vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V řízení o vydání příkazu může být jediným podkladem kontrolní protokol pořízený podle zvláštního zákona týmž správním orgánem, který je věcně a místně příslušný ke správnímu řízení navazujícímu na kontrolní zjišťování, pokud protokol pořizoval ten, kdo může být oprávněnou úřední osobou a pokud se kontrolovaný seznámil s obsahem protokolu nebo byl k seznámení se s obsahem protokolu řádně vyzván, popřípadě pokud byly v souladu se zákonem vyřízeny námitky kontrolovaného proti obsahu protokolu a pokud o obsahu protokolu nejsou pochybnosti ani z jiného důvodu.
Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje standardním způsobem. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Příkaz musí obsahovat poučení, v němž správní orgán uvede, že je možné proti příkazu podat odpor, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá a u kterého správního orgánu se odpor podává.
Je-li účastník přítomen a plně uzná důvody vydání příkazu, považuje se stav věci za prokázaný a příkaz lze vydat na místě, pokud uloží povinnost k peněžitému plnění do výše 10 000 Kč nebo povinnost k nepeněžitému plnění, jež účastník může uskutečnit ihned na místě. Odůvodnění příkazu lze nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením účastníka, že s uložením povinnosti souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být účastník předem prokazatelně poučen.
Vydání dokladu
Tento případ správního řízení umožňuje zjednodušenou formou vyhovět žádosti o přiznání práva, jehož existence se osvědčuje zákonem stanoveným dokladem. Pokud správní orgán takové žádosti zcela vyhoví, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze tento doklad. O vydání dokladu se učiní záznam do spisu, který obsahuje obecné náležitosti předepsané správním řádem. Namísto odůvodnění se v záznamu uvede seznam podkladů rozhodnutí. Dnem převzetí dokladu účastníkem nabývá rozhodnutí právní moci a právních účinků. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí poté, co nabylo právní moci, pozbývá vydaný doklad platnost.
Zorientujete se v důležité oblasti technického dozoru investora na semináři 6.6.2006.
