Inovace v BOZP

Konference se tentokrát koná ON-LINE a budeme ji přenášet jako YouTube stream.

Očekávat můžete produkčně kvalitně zvládnutou akci přenášenou jako YouTube stream s možností interagovat s prostřednictvím zaslaných dotazů s přednášejícími.

Pokud se nestihnete připojit na živé vysílání, bude Vám po dobu 14 dnů k dispozici záznam akce.

Konference je určena všem, kteří o oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přemýšlejí v souvislostech, chtějí si rozšířit profesní obzory a získat představu, kam se bude obor blízké budoucnosti ubírat. Především pak:

střednímu a vyššímu managementu firem – zejména bezpečnostnímu, ale také výrobnímu a personálnímu,
osobám odborně způsobilým v prevenci rizik,
poradcům a dalším specialistům na BOZP,
auditorům systémů managementu BOZP,
dodavatelům výrobků a řešení,
výzkumníkům, badatelům, zlepšovatelům a inovátorům,
a každému dalšímu, koho témata konference zajímají.

Management

Představíme současné trendy v managementu BOZP. Zajistit fyzickou bezpečnost už zvládáme velmi dobře. Charakter práce se změnil natolik, že je třeba zajímat se také na duševní zdraví zaměstnanců. Ke stále ještě relativně nové ISO 45 001 vyjde letos doplněk v podobě ISO 45 003 zaměřené na řízení psychosociálních rizik. Úspěšná péče o duševní zdraví zaměstnanců má několik předpokladů. Tím hlavním je vyspělá firemní kultura, na níž se podílejí všichni v organizaci. Jak se taková kultura utváří? Co takový proces provází? A jaké to klade požadavky na vrcholové vedení, management i zaměstnance na všech pozicích? Jsou lidské zdroje obnovitelné? Jakou výhodu mají firmy, kde je jednou z hodnot, na nichž kultura stojí, bezpečnost ochrana zdraví? To vše bude tématem přednášek dopolední části.

Technologie

Odpoledne pak bude patřit technologiím. Zaklínadlem dnešní doby je digitalizace. Ta se prolíná všemi obory lidské činnosti a silně ovlivňuje i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Digitální technologie lze využít jednak pro zajištění vyšší míry fyzické bezpečnosti pracovišť, tak k jejich lepšímu návrhu. Díky tomu je možné snížit fyzickou zátěž pracovníků tak, aby nezanechávala nežádoucí stopy na jejich pohybovém aparátu. Pomocí rozšířené reality lze zaměstnance provádět jednotlivými výrobními operacemi, tím jim odlehčit i psychicky a ještě zvýšit efektivitu. Digitální technologie usnadňují také školení zaměstnanců nebo jejich vzájemnou komunikaci.

Souvislosti

Kromě odborníků přímo z HSE jsme oslovili zástupce příbuzných oborů a jejich příspěvky proložíme ty ryze bezpečnostní, aby jim dodaly širší kontext. Ke slovu se tak dostane manažerská teorie, leadership, prolínání BOZP a personalistiky, sociální psychologie, podnikatelská etika nebo risk management zkoumající nové typy rizik.

Program

Program postupně upřesňujeme a doplňujeme – finální podobu očekávejte v první půlce února 2021.

Akci moderuje:

Ondřej Vraný, BOZPprofi.cz

Kultura bezpečnosti a inovace v BOZP

Ing. Petr Kalina Ph.D.

Kultura bezpečnosti označuje soubor způsobů, jimiž se se na pracovišti řeší otázky bezpečnosti. Často odráží postoje, víru, vnímání a hodnoty, které zaměstnanci ve vztahu k bezpečnosti sdílejí. Kultura bezpečnosti je ve větších organizacích součástí jejich obecné kultury. Zajímavé je sledovat, jak tato obecná kultura organizace iniciuje nebo podporuje specifické způsoby interakce a vznik pravidel a hodnot, které zlepšují nebo naopak snižují bezpečnost. Znakem vyspělé kultury bezpečnosti je existence propracovaného systému řízení významných i drobnějších rizik. Jedním z projevů vyspělé kultury bezpečnosti může být i to, nakolik jsou rozvoj tohoto systému a investice do bezpečnosti práce součástí úvah managementu o celkovém rozvoji organizace …

Management změny ve vztahu ke zlepšování úrovně BOZP

Tomáš Průžek, IEn.

Narůstající konkurenční boj a obtížné hospodářské podmínky nás stále více nutí se zamýšlet, jak zvládnout dlouhodobé zajištění existence a rozvoje našich organizací. Jedním ze způsobů je budování tzv. štíhlé organizace, tedy organizace bez zbytečného plýtvání s efektivně řízenými procesy. Lean management je často považován za výrobní proces, nicméně bylo prokázáno, že tyto nástroje a principy také nabízejí ochranu a bezpečnost. Je možné zlepšit bezpečnost na pracovišti pomocí štíhlých principů tzv. štíhlou bezpečnost?

Compliance vs kultura péče

MTh. Dušan Kučera, Ph.D., MBA

Vyspělá kultura bezpečnosti znamená vyspělé myšlení orientované na hodnoty. Bezpečnost chápeme jako cíl a každodenní standard každé organizace. Toho není možné dosáhnout pouhým formálním dodržováním předpisů. Efektivní a dlouhodobá bezpečnost vyplývá z kultury organizace a etického náboje pracovníků, který je přijat jako osobní závazek a povolání. Formálně vycházíme ze zákonné formulace „péče řádného hospodáře“. Filozofie a kultura péče pak dává šanci pro smysluplné naplňování patřičných zákonů a předpisů. Etický rozměr programu Compliance nabízí propracované nadčasové hodnotové zakotvení v dlouhodobé perspektivě. Jednotlivcům přináší uspokojení z dobře vykonávané práce a firmě pověst kvalitní organizace schopné další přidané hodnoty v podobě efektivity a rozvoje.

Co znamená udržitelnost v souvislosti s EHS?

Markéta Šimáková

Jak zajistit, aby lidské zdroje byly zdroji obnovitelnými? Z dlouhodobého hlediska se všem zúčastněným stranám vyplácí takový přístup k bezpečnosti a ochraně zdraví, který jde za minimální úroveň danou legislativním rámcem. Tzn. zapojení vedoucích pracovníků do neustálého zlepšování nejen v oblasti provozu, ale hlavně v oblasti ergonomie a bezpečnosti. Nastavení základních principů a rutin v odpovědnosti za eliminace rizik apod.
Rozhodnou-li se manažeři pro takový přístup, je to pro ně zprvu náročnější a jejich pozice jako vedoucích se může zdát slabší. Proč se mají na takovou cestu vydávat a co nakonec získají? Jaké principy je třeba si osvojit, aby takové vykročení bylo úspěšné a funkční?

ISO 45 003 - nový ISO standard pro management psychosociálních rizik

Ing. Iva Prokopová, MBA

Často se u nás BOZP omezujeme pouze na prevenci úrazů, dodržování hygienických limitů a fyzické pracovní prostředí. Člověk však není tvořen jen svou tělesnou schránkou. Je to tvor sociální a má svou duši. A tyto stránky mohou být poškozeny někdy mnohem hůř, než ta tělesná. Právě proto vychází norma ISO 45003:2020 (zatím jako DIS) a přináší návod na chápání a řízení psychosociálních rizik.

Neurověda a její uplatnění ve zkoumání bezpečného jednání

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.

Zajistit bezpečnost člověka vyžaduje jiný, méně mechanický přístup, než zajistit bezpečnost zařízení. Přesto mají přístupy k zajištění bezpečnosti pracovníků znaky mechanického řešení. Proč je to chyba? Využijme poznatky neurovědy a podívejme se blíže na to, čím se člověk (a podmínky jeho bezpečnosti) od neživých zařízení odlišuje - bude pak patrnější, jaký přístup je třeba zvolit, pokud chceme docílit toho, aby si počínal bezpečně, tak jako bezpečně fungují naše stroje.

Generace na pracovním trhu a jejich vztah k bezpečnosti

Mgr. Ing. Pavel Král, Ph.D.

Vzájemné působení různých generací na pracovištích přitahuje pozornost nejen v poslední době. Generace Y nebo tzv. Milleniálové již tvoří na trhu práce většinu a na trh práce přichází další generace Z, tzv. Post-Mileniálové. Zkušenosti z praxe v oblasti vztahů těchto generací k bezpečnosti přináší zajímavé, ale nejednoznačné podněty. Přednáška proto aplikuje dosavadní poznatky o generacích do oblasti bezpečnosti práce. V první části přednáška nejprve shrne základní poznatky generacích, ale představí i nový přístup, které mají na generační otázky jiný, částečně revoluční, pohled. V druhé části přednáška vyzdvihne nejdůležitější aspekty ve vztahu k bezpečnosti práce, které promítne do návrhů na praktické aplikace v oblasti BOZP.

Vybrané osobnostní typy zaměstnanců a některé psychosociální jevy, které ovlivňují úroveň bezpečnosti na pracovišti

PhDr. Alexandra Fonville, Ph.D.

Mezi zaměstnanci se vyskytují různé typy osobností. Upozorníme na typy Nehodáře a Kverulanta a uvedeme jejich charakteristiky a důvody, proč by neměly uniknout pozornosti nikoho, kdo je na pracovišti odpovědný za bezpečnost. Dále budou přiblíženy některé psychosociální jevy, které mohou zásadním způsobem ovlivnit úroveň bezpečnosti a naznačíme způsoby, jak by s nimi měli manažeři pracovat.

Školení první pomoci: povinnost i zábava

Mgr. Lucie Kadlečková, Ph.D.

Musíme vzdělávat zaměstnance v první pomoci? Jaký obsah a formát školení první pomoci vidíme v praxi? Předvedeme vám ukázku, jak může vypadat výuka resuscitace s využitím audiovizuálních pomůcek. Seznámíme vás s možnostmi, které nám online doba přináší a podíváme se na ukázku z chystané aplikace Ve vteřině.

Exoskeletony a předcházení vzniku poškození pohybového aparátu

Ing. Zdeněk Čížek

Charakteristika typů fyzické zátěže, pro které jsou exoskeletony vhodné, shrnutí výsledků dosud provedených studií, vysvětlení principu fungování exoskeletonu a jeho praktická ukázka.

Diagnostika a prevence přetížení pohybového aparátu a MSD pomocí digitálních technologií

Ing. Anna Cidlinová, Ph.D., Ing. Martin Röhrich

V příspěvku budou shrnuty současné trendy a poznatky v oblasti analýzy zátěže pohybového aparátu a muskuloskeletálních onemocnění a naznačeno použití digitálních technologií v diagnostice a prevenci. Následovat budou praktické příklady diagnostiky a analýzy přetížení při manipulaci s břemeny a pracovními nástroji, popis nástrojů a pomůcek sloužících pro prevenci.

Upload předpisů BOZP do VR - představení pilotu OOPP nemocnice / Projekt Snížení pracovních úrazů ve firmách pomocí VR

Ing. Marek Bárdy, Ph.D., Ing. Konstantin Novikov, MBA

Chytré osobní ochranné pracovní prostředky v internetu věcí

Mathieu Destrian

Příklady aplikací pro zajištění bezpečnosti práce s využitím digitálního dvojčete provozu

Michal Ukropec

Digitální dvojče je jedním z nejskloňovanějších pojmů konceptu Průmyslu 4.0. Většina lidí má za to, že přínosy Průmyslu 4.0 tkví především v produkční sféře a otázkách údržby. Průmysl 4.0 může ale výrazně zlepšit také bezpečnost a ochranu pracovníků. V přednášce bude představeno několik bezpečnostních aplikací určených do prostředí průmyslu 4.0 a zkušenosti z jejich nasazení v prostředí v podmínkách reálných provozů.

Možnosti uplatnění rozšířené reality ve výrobních provozech s přihlédnutím k bezpečnostním aspektům užívání této technologie

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.

V našem konkrétním případě se jeví jako velmi důležité budoucí nasazení rozšířené reality pro servis a údržbu výrobní linky. Ve standardním stavu se problémy s výrobní linkou řeší buď emailem, nebo prostřednictvím telefonní hot-line linky. Obojí je velmi nepraktické, protože emailová komunikace je pomalá a po telefonu se obtížně vysvětlují některé problémy, které jsou lépe vysvětlitelné v podobě obrazové informace. Nasazení rozšířené reality umožní přímou interakci servisního technika/údržbáře se servisním střediskem. Integrovaná kamera umožní snímat stav zařízení a úkony servisního technika a ze servisního střediska může dostávat online pokyny do sluchátek a dodatečné informace (text, obrázky, videa) promítané přímo na brýle. Tuto funkcionalitu je možné využít při běžné údržbě, při prediktivní údržbě a simulacích při výcviku.

Představení chytrých brýlí a jejich dopad na BOZP

Tomáš Vravko

Chytré brýle neboli „head mounted display (HMD)“ se stávají každodenním pracovním nástrojem, který zaměstnancům uvolňuje ruce pro práci. Díky displeji přímo v jejich zorném poli si mohou prohlížet informace související s úkoly v reálném čase. Chytré brýle přináší nové možnosti operátorům, technikům údržby a servisu v terénu, kontrolorům kvality i pracovníkům skladů a zvyšují jejich produktivitu, kvalitu a bezpečnost jejich práce.

Ačkoliv tato technologie přináší mnoho benefitů, pro efektivní využití brýlí v běžném průmyslovém provozu je třeba přezkoumat řadu otázek a to včetně dopadů na BOZP.

Digitalizace a interaktivnější vzdělávání v BOZP

Ing. Lucie Kocůrková, Ph.D., Ing. Jakub Řeháček

Digitalizace se dotýká téměř všech oblastí našeho života a BOZP není výjimkou. Vzdělávání v BOZP zažívá významný posun směrem k využívání moderních digitálních technologií. Mění se role vyučujících a lektorů. Zavádění inovativních přístupů do vzdělávacích aktivit se stává stále více aktuální. V oblasti BOZP se jedná především o využití simulací, virtuální reality nebo aplikace principu gamifikace, kdy se využívají herní prvky v mimoherním prostředí. Změny spojené s digitalizací vzdělávání jsou příležitostí, kterou bychom si neměli nechat ujít.